Odemkněte tajemství vjemu a probuďte své smysly naplno!

Definice vjemu

Jak vlastně chápeme svět okolo nás? Je to díky tomu, jak náš mozek zpracovává signály z našich smyslů. Když mluvíme o vjemu, máme na mysli osobní prožitek skutečnosti - něco, co každý z nás vnímá po svém, podle svých zážitků, toho, co očekáváme, i podle své momentální nálady. Vezměme si třeba obyčejné jablko. Oči zachytí jeho červenou barvu, kulatý tvar, lesklou slupku. Tohle všechno putuje do našeho mozku, který z těch jednotlivých střípků složí ucelený obrázek - a tak vznikne náš vjem jablka. Ale není to jen o tom, že pasivně přijímáme, co k nám přichází. Náš mozek se pořád činí - vybírá, třídí a dává smysl všemu, co vnímáme, aby pro nás svět dával smysl.

Typy vjemů

To, jak vnímáme svět okolo sebe, je skutečně úžasné. Jde o složitý proces, kde spolu komunikují naše smysly a mozek. Vjem je základním prvkem toho, jak věci kolem nás chápeme a poznáváme. Podle jednotlivých smyslů rozlišujeme různé druhy vjemů - vidíme, slyšíme, cítíme vůně, rozeznáváme chutě a dotýkáme se. Když se díváme kolem sebe, vnímáme tvary předmětů, jejich barvy i to, jak se pohybují. Sluchem zachytíme, odkud zvuk přichází, jak je hlasitý nebo jakou má výšku. Nos nám pomáhá orientovat se ve vůních a pachách, což je důležité i pro naše vztahy s ostatními. Jazyk rozpozná, jestli je jídlo sladké, slané, kyselé nebo hořké. Pomocí hmatu zjistíme, jaký je povrch věcí, jejich teplota nebo jak moc na nás tlačí. Máme ale i další zajímavé smysly - třeba ten, díky kterému víme, jak držíme tělo, nebo ten, co nám pomáhá udržet rovnováhu.

Fáze vnímání

Když se zamyslíme nad tím, jak vlastně vnímáme svět kolem nás, jde o fascinující proces. Nejdřív naše tělo zachytí různé podněty přes specializované buňky - receptory, které máme v očích, uších a dalších smyslových orgánech. Tyto citlivé buňky dokážou reagovat na všechno možné - od světla a zvuků až po dotek nebo změny teploty. Pak nastává zajímavá věc - tyto podněty se přemění na elektrické signály, které naše tělo umí zpracovat. Tyhle signály pak putují po nervech přímo do mozku, kde se z nich poskládá ucelený obraz. A výsledek? To je právě ten vjem - náš osobní způsob, jak vnímáme a prožíváme realitu kolem sebe. Tenhle důmyslný systém nám umožňuje nejen chápat svět, ale taky s ním aktivně komunikovat.

Smysl (Sense)	Popis (Description)	Příklad (Example)
Zrak (Sight)	Vnímání světla, barev a tvarů. (Perception of light, colors and shapes.)	Vidění duhy, čtení knihy. (Seeing a rainbow, reading a book.)
Sluch (Hearing)	Vnímání zvuku a jeho vlastností, jako je hlasitost a výška. (Perception of sound and its properties, such as volume and pitch.)	Poslech hudby, slyšení ptačího zpěvu. (Listening to music, hearing birds singing.)
Čich (Smell)	Vnímání pachů a vůní. (Perception of odors and scents.)	Cítění vůně květin, pečeného chleba. (Smelling flowers, baked bread.)
Chuť (Taste)	Vnímání chutí, jako je sladká, slaná, kyselá a hořká. (Perception of tastes, such as sweet, salty, sour and bitter.)	Ochutnávání jídla, pití nápojů. (Tasting food, drinking beverages.)
Hmat (Touch)	Vnímání tlaku, teploty, textury a bolesti. (Perception of pressure, temperature, texture and pain.)	Dotýkání se předmětů, cítit teplo slunce. (Touching objects, feeling the warmth of the sun.)

Faktory ovlivňující vnímání

Lidský mozek není jen obyčejný sběrač vjemů. Je to spíš takový chytrý překladatel, který neustále zpracovává všechno, co zachytí naše smysly, a vytváří z toho náš osobní obraz světa. To, jak vnímáme věci kolem sebe, není vůbec náhoda.

Hodně záleží na tom, co jsme už v životě zažili. Naše minulé zážitky jsou jako brýle, přes které se díváme na nové situace. Třeba když vás kdysi pokousal pes, asi se budete instinktivně vyhýbat i těm nejhodnějším psům, i když vám rozum říká, že jsou neškodní.

Taky záleží na tom, kde a kdy se něco děje. Stejná věc může vypadat úplně jinak podle situace. Představte si, že zahlédnete něčí stín - v nočním lese vám může nahnat pořádný strach, ale za slunečného dne v městském parku si ho nejspíš ani nevšimnete.

A pak jsou tu naše pocity a to, po čem zrovna toužíme. Když máme dobrou náladu, svět se nám zdá hezčí a přívětivější. Ale když jsme vystresovaní nebo nervózní, všude vidíme spíš problémy a nebezpečí.

Poruchy vnímání

Vjem a jeho zpracování je základním kamenem toho, jak vnímáme svět kolem nás. Ne vždy ale náš mozek pracuje správně a občas se objeví potíže s tím, jak věci kolem sebe vnímáme. Tyto problémy se můžou týkat kteréhokoli z našich smyslů a projevují se různě. Poruchy vjemu se často projevují třeba jako halucinace, kdy vidíme nebo slyšíme něco, co tam vůbec není, nebo jako iluze, kdy skutečnost vnímáme zkresleně a jinak, než jaká doopravdy je. Za těmito potížemi může stát leccos - od obyčejné únavy a vypětí, přes účinky různých látek, až po vážné nemoci mozku. Když už takové problémy máme, je dobré je nepodcenit a zajít k lékaři, který může doporučit buď psychoterapii, léky, nebo obojí.

Význam vjemů

Vjemy jsou nepostradatelnou součástí našeho každodenního života. Právě díky nim dokážeme vnímat svět kolem nás, sbírat potřebné informace a pohybovat se v prostoru. Naše smysly nám dávají možnost rozlišovat pestrou škálu barev, nejrůznější tvary, zachytit zvuky, ochutnat jídlo nebo ucítit vůni. Vjemy ale nejsou jen pouhým nástrojem pro sběr informací z okolí. To, jak je zpracováváme, významně ovlivňují naše osobní prožitky, citové rozpoložení a myšlenkové pochody. Vezměme si třeba určitý zvuk - každý z nás ho může vnímat jinak podle toho, co v minulosti prožil. Role vjemů tedy dalece přesahuje prosté přijímání podnětů. Jde o složitý proces, kdy aktivně zpracováváme a dáváme smysl tomu, co vnímáme. Vjemy tak zásadně formují naše chápání světa, způsob, jakým navazujeme vztahy, i naše emocionální prožívání.

Vjem je jako zrcadlo, které odráží svět, ale zároveň ho i utváří.

Zdeněk Dvořák

Vnímání a realita

Naše smysly jsou branou k poznání světa kolem nás, ale nakolik jim můžeme věřit? Je běžné, že vjem a skutečnost se často rozcházejí. Na to, jak věci vnímáme, má vliv spousta okolností - od našich prožitků přes momentální rozpoložení až po situaci, ve které se nacházíme. Vezměme si třeba to, jak se dva lidé dívají na jeden obraz - každý z nich může vnímat jeho barvy úplně jinak, podle toho, jak jejich oči zpracovávají barevné odstíny. Podobně je to i s tím, jak vnímáme zvuky v různých prostředích. V hlučném prostoru nám mohou unikat jemné tóny, zatímco v naprostém tichu zachytíme i sebemenší šelest. Musíme si proto připustit, že naše smysly nám ne vždy ukazují věci tak, jak doopravdy jsou. Vjem je složitá záležitost, kterou ovlivňuje řada osobních faktorů.

Zajímavosti o vnímání

Jak vlastně vnímáme svět okolo sebe? Může se nám to zdát jako běžná věc, ale je to úžasně složitý proces. Každý vjem, který k nám proudí skrze smysly, náš mozek dokáže zpracovat a dát mu význam. Co je na tom nejzajímavější - vjem není jen pasivní příjem dat, ale aktivně ho utváříme. To, jak věci kolem sebe vnímáme, hodně závisí na našich zážitcích, pocitech a tom, co očekáváme. Vezměte si třeba dítě, které má strach ze psů - i přátelského pejska může vnímat jako nebezpečí. Nebo jak naše nálada ovlivňuje to, jak vidíme barvy. Výzkumy dokonce zjistily, že lidé trpící depresí vidí svět v méně výrazných barvách. Každý z nás tedy vnímá svět po svém, jedinečným způsobem.